Ústřední Vojenská Nemocnice: Symbol Inovace, Tradice a Lidskosti v Srdci Prahy

Kořeny hluboko v historii: Zrození a rozvoj chirurgické špičky

Základy dnešní Ústřední vojenské nemocnice byly položeny již v roce 1926 zákonem o zřízení Masarykovy vojenské nemocnice. Desetiletí příprav a výstavby vyústila v červenci 1938 v dokončení zbrusu nového areálu, jehož operační činnost započala v září téhož roku. Od samého počátku se zdejší chirurgické oddělení zaměřovalo na široké spektrum výkonů, od chirurgie krku, přes hrudní, břišní až po cévní operace. Byla to doba, kdy se medicína rychle rozvíjela, a ÚVN byla vždy v popředí.

Jedním z průkopníků, který zásadně ovlivnil směřování chirurgie v ÚVN, byl profesor Bedřich Placák. Již od roku 1957 zde prováděl průlomové operace chlopenních vad a o pouhé dva roky později se pustil do náročných operací na otevřeném srdci za použití mimotělního oběhu. Představte si tu odvahu a inovaci v době, kdy takové zákroky byly ve světě teprve v plenkách. Právě díky jeho odborné angažovanosti zde vznikl jeden z prvních pooperačních pokojů s moderním monitorováním životních funkcí pacientů, což byl na tehdejší dobu obrovský pokrok v intenzivní péči. Další významný mezník nastal v roce 1968, kdy byla v ÚVN provedena první urgentní endoskopie, a o dva roky později i endoskopická diagnostika chorob slinivky břišní a žlučových cest.

Po sametové revoluci se ÚVN, stejně jako celá chirurgická pracoviště, plně otevřela i civilním pacientům, což znamenalo další rozmach a posun v poskytování péče. V této porevoluční éře je třeba vyzdvihnout osobnost profesora Miloše Hájka, který vedl pracoviště v letech 1990 až 2007. Pod jeho vedením a zejména jeho zásluhou byla vybudována samostatná Chirurgická klinika. Ta se rychle etablovala jako jedno z předních univerzitních chirurgických pracovišť s mezinárodním věhlasem. S jejím vznikem se dynamicky rozšířila operační aktivita v oblasti HPB (hepatobiliopankreatické) chirurgie, miniinvazivní operativy a již od roku 2005 i v tehdy revoluční robotické chirurgii.

Vojenská chirurgie: Unikátní výzvy a nepřetržitý pokrok

Co však činí ÚVN skutečně jedinečnou, je její vojenský rozměr. Dovednosti a znalosti získané během dekád válek a ozbrojených konfliktů vždy vedly k nevídanému rozvoji chirurgie, posouvaje možnosti léčby i v dobách míru. Příkladem je působení části personálu chirurgického oddělení v Československé polní pohyblivé chirurgické nemocnici v Koreji mezi lety 1952 a 1956 pod vedením již zmíněného profesora Placáka. Tato zkušenost ukazuje, jak se praktické dovednosti z terénu promítají do rozvoje medicíny.

Specifika vojenské válečné chirurgie - poskytování péče v extrémně nepříznivých podmínkách, při hromadném přísunu raněných, často s nedostatkem materiálu a personálu - vedly k zařazení elementárních principů válečné chirurgie do učebních osnov. Vojenský chirurg se připravuje na situace, s nimiž se v běžné civilní praxi nesetká. Požadavky na něj jsou rozsáhlé: musí prokázat vysokou odolnost vůči stresu, iniciativu, schopnost převzít zodpovědnost a často i dovednost improvizace. Předpokládá se efektivní využití medicínských znalostí a praktických dovedností za mimořádných podmínek ozbrojeného konfliktu nebo hromadného neštěstí, včetně klíčových schopností velení a řízení zdravotnického týmu. Znalost příslušné legislativy a naprosto obligátní schopnost komunikace v anglickém jazyce jsou nezbytné.

„Zatímco v civilním prostředí směřuje vzdělávání ke specializaci a superspecializaci, v našich podmínkách se vojenský chirurg připravuje na situace, s nimiž se v běžné praxi v ČR nesetkává.'

Pro vojenského chirurga je výhodou, ba často nutností, praktická erudice ve dvou specializacích, například chirurgie a úrazová chirurgie, chirurgie a cévní chirurgie nebo chirurgie a hrudní chirurgie. Tento komplexní přístup zajišťuje, že vojenský zdravotnický personál je připraven čelit jakýmkoli výzvám.

Vize pro budoucnost: Role ošetřovatelství a strategický rozvoj

ÚVN však není jen o chirurgii a vojenské medicíně. Její poslání sahá mnohem dál a zahrnuje komplexní rozvoj celého zdravotnického systému. Klíčovou roli v tomto procesu hrají nelékařské zdravotnické profese, především ošetřovatelství. Ústřední vojenská nemocnice aktivně implementuje národní strategické dokumenty, jako je Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030 (dále jen „Zdraví 2030') a Koncepce ošetřovatelství České republiky. Tyto dokumenty jsou základem pro efektivní a bezpečnou ošetřovatelskou péči v souladu s nadnárodními předpisy.

Cílem Koncepce ošetřovatelství je posílit náročnější a samostatnější práci ošetřovatelského personálu, zdůrazňující praxi založenou na úzké spolupráci, která je nezbytná pro kvalitní a bezpečnou péči. ÚVN si v rámci těchto strategií klade za cíl vytvořit nástroj pro řízení nelékařských zdravotnických profesí, rozvíjet jednotlivé obory a zajistit špičkovou ošetřovatelskou péči založenou na nejmodernějších postupech. Stejně jako je kladen důraz na rozvoj medicíny a lékařských profesí, je rozvoj ošetřovatelství a dalších nelékařských profesí klíčový pro udržení a zlepšování celého systému poskytování zdravotní péče.

Implementace v praxi: Od strategie k akci

V ÚVN, kde působí 11 klinik a více než 40 odborných pracovišť, musel být akční plán pro rozvoj ošetřovatelství individuální a přizpůsobený potřebám každého oddělení. Vedení nemocnice proto vyzvalo všechny vedoucí pracovníky nelékařských zdravotnických povolání - vrchní a staniční sestry - k podrobnému prostudování dokumentů „Zdraví 2030' a „Koncepce ošetřovatelství'. Následovala identifikace klíčových a specifických cílů pro každé pracoviště, jejich prioritizace a vypracování konkrétních akčních plánů.

Výsledky tohoto procesu byly inspirativní. Dvě třetiny vedoucích pracovníků projevily velký zájem o oblast profesního rozvoje sester, což zahrnuje specializační a celoživotní vzdělávání, stejně jako mentoring nových absolventů. Velmi potěšující je také zjištění, že vedoucí pracovníci v ÚVN se aktivně chtějí podílet na rozvoji nelékařského výzkumu, což je oblast, která v celorepublikovém měřítku často postrádá dostatečnou podporu.

Další klíčovou prioritou je dosažení optimálního počtu zdravotnických pracovníků. Tento bod zahrnuje nejen intenzivní nábor nových zaměstnanců a spolupráci s náborovými centry, ale také vytváření vhodných podmínek pro stávající personál a podporu zvyšování jejich kompetencí. To vše se samozřejmě promítá do zvyšování kvality ošetřovatelské péče, což je hlavní cíl.

ÚVN aktivně pracuje na zlepšení pracovních podmínek pro všechny nelékařské zdravotnické pracovníky. Příkladem jsou:

• Možnost praktickým sestrám studovat na vyšší odborné škole k získání odborné způsobilosti všeobecné sestry.
• Organizace kurzů pro sanitáře a specializačního vzdělávání pro sestry.
• Kurzy managementu a peer programy pro vedoucí pracovníky.
• Vznik výzkumného střediska pro nelékařská zdravotnická povolání a příprava výzkumné spolupráce s univerzitami.

Tento akční plán je „živým dokumentem', který se neustále vyvíjí a přizpůsobuje aktuálním potřebám a možnostem. Je to důležitý nástroj řízení, který dává nelékařským zdravotnickým profesím příležitost k růstu, seberealizaci, zlepšování a zkvalitňování poskytované péče a zvyšování prestiže ošetřovatelství v celé České republice.

ÚVN: Pilíř zdravotnictví s pohledem do budoucna

Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha je bezpochyby institucí, která si zaslouží pozornost. Její historie je propletená s klíčovými momenty vývoje české medicíny, od prvních operací na otevřeném srdci až po implementaci robotické chirurgie. Její unikátní vojenský rozměr ji odlišuje a připravuje na situace, na které jiná zařízení nemusejí být dimenzována.

Zároveň ÚVN prokazuje obdivuhodnou adaptabilitu a progresivní myšlení, když aktivně reaguje na národní strategické cíle v oblasti zdravotnictví, s důrazem na rozvoj a podporu nelékařských profesí. Tento komplexní přístup k péči o pacienty i k rozvoji vlastního personálu činí z ÚVN nejen špičkové léčebné zařízení, ale také významné vzdělávací a výzkumné centrum.

Ať už hledáte specializovanou chirurgickou péči, komplexní zdravotnické služby nebo se zajímáte o budoucnost českého zdravotnictví, ÚVN v Praze 6 představuje excelentní příklad instituce, která kombinuje hlubokou tradici s neustálou inovací a lidskostí. Je to místo, kde se setkává vojenská preciznost s civilní empatií, a kde se péče o zdraví neustále posouvá kupředu.