Zabijákova žena & bodyguard: Jak se povedený nápad vyčerpal v pokračování

Když se v roce 2017 na plátnech kin objevil snímek Zabiják & bodyguard, málokdo čekal tak vřelou odezvu. Vzniklo zábavné „buddy movie' s charismatickou dvojicí Ryan Reynolds a Samuel L. Jackson, které v sobě skloubilo nadsázku, drsnou akci a břitký humor. S relativně nízkým rozpočtem se stal kasovním hitem, a tak přirozeně vyvstala otázka pokračování. O čtyři roky později dorazila do kin Zabijákova žena & bodyguard, s ambicí přinést „ještě více všeho'. Bohužel se ale ukázalo, že ne vždy je více lépe, a místo osvěžující jízdy jsme se dočkali spíše unaveného opakování.

Původní snímek profitoval z chemie mezi pedantickým, úzkostlivým ochráncem Michaelem Brycem (Reynolds) a charismatickým, drsným nájemným vrahem Dariem Kincaidem (Jackson). Jejich vzájemné provokování a neustálé slovní potyčky tvořily páteř celého humoru. Pokračování se rozhodlo rozšířit toto duo o třetí element - Dariovu potrhlou manželku Sonii (Salma Hayek), která v jedničce zářila v menší, ale nezapomenutelné roli. Na první pohled slibná premisa se však záhy proměnila v jeden z největších problémů filmu.

Reynolds v pasti vlastní škatulky a unavená dynamika

Ryan Reynolds si v posledních letech vybudoval silnou pozici v Hollywoodu, zejména díky roli Deadpoola. Jeho typický projev, založený na sarkasmu, rychlých hláškách a schopnosti dělat si legraci sám ze sebe, je diváky milován. Nicméně, jak upozorňuje zdrojový materiál, tento herecký styl se v mnoha jeho následných rolích opakuje a u části publika začíná vyvolávat únavu. I v případě Zabijákovy ženy & bodyguarda se zdá, že Reynolds hraje „na autopilota', což filmu ubírá na svěžesti. Michael Bryce je stále stejný úzkostlivý nešťastník, jehož vtipy zní, jako by byly vytrženy z jiného filmu s Reynoldsem.

Nejzásadnější změnou v druhém díle je posun Soniiny postavy do hlavní role. Zatímco v prvním filmu byla Sonia výbušným a zábavným doplňkem, v pokračování se stává prakticky neustále ječící a prostořekou hrdinkou, jejíž temperament brzy začne být spíše otravný než zábavný. Salma Hayek sice hraje s evidentní chutí a nasazením, ovšem scénář jí nedává prostor k rozvoji a místo toho ji nechává recyklovat tytéž afektované reakce a sprosté vtipy. Dynamika "buddy movie", která je založena na vzájemném respektu (byť třeba skrytém pod nánosem urážek), je zde narušena. Vztah mezi Michaelem, Dariem a Soniou se často zvrhává v neustálé šikanování Michaela, což není dlouhodobě únosné ani vtipné. Po dvaceti minutách se z původní, poměrně zdařilé komedie stává monotónní sled opakujících se hádek.

Ztracený potenciál a nezapamatovatelná akce

Filmy jako Zabijákova žena & bodyguard často spoléhají na hvězdné obsazení a jeho potenciál. Ani zde se na jména nešetřilo. Do role hlavního padoucha, řeckého miliardáře Aristotela, byl obsazen Antonio Banderas. Zatímco jeho noblesní zjev sliboval zajímavého protivníka, jeho motivace pro zničení Evropy je tak plytká a nesmyslná, že se z Banderasovy postavy stává pouhá karikatura. Je to promarněná příležitost, která nedokáže dát filmu potřebnou váhu ani jiskru.

Ještě větším zklamáním je nevyužití dalších talentovaných herců. Přítomnost Morgana Freemana, který si střihne nečekaně důležitou roli, sice zpočátku působí jako roztomilé cameo, ale scénář s jeho postavou nakládá zcela nekonzistentně a spíše ho degraduje. Absolutní tragédií je pak role Franka Grilla, akčního veterána známého ze snímků jako Boss Level, který je zde obsazen jako drsný agent, ale jeho přínos se omezuje na pouhé křičení a nedostane se mu ani jediné akční scény. Takovéto plýtvání hereckým potenciálem je pro diváka frustrující a svědčí o slabosti scénáře.

Režisér Patrick Hughes, který se podepsal i pod první díl, se opět snaží dodat filmu zběsilé tempo a řemeslně slušné akční scény. Ovšem tam, kde jednička překvapovala nápaditostí a zábavností přestřelek či honiček, dvojka působí spíše genericky a unaveně. Jen málo sekvencí si divák zapamatuje - snad jen parodicky laděná automobilová honička za doprovodu songu Simply The Best od Tiny Turner a jedna stylová přestřelka na lodi, která vzdáleně připomíná westernové duely. Celkově je ale akce méně výrazná a spíše únavná než adrenalinová.

„Když se snaha o ‚více všeho‘ stane spíše překážkou než přínosem, ztrácí se jiskra a film se utápí ve vlastní snaze být větší a drsnější, než je ve skutečnosti schopen.'

Příliš dlouhá a zbytečná jízda

Jedním z klíčových problémů filmu Zabijákova žena & bodyguard je jeho nepřiměřená délka, která se blíží dvěma hodinám. S ohledem na opakující se vtipy, plytký děj a unavené postavy je to utrpení, které nutí diváka kontrolovat čas. Tam, kde první díl končil v pravou chvíli a zanechával pocit svěží zábavy, pokračování se táhne a snaží se z prázdné láhve vymačkat poslední kapky šťávy.

Koneckonců, i přes všechnu kritiku není Zabijákova žena & bodyguard vyloženě „špatný' film v pravém slova smyslu. Je to spíše zbytečné pokračování, které sice cílové publikum akčních komedií na chvíli zabaví, ale nedokáže navázat na kvality svého předchůdce. Je evidentní, že si štáb natáčení užil, ale méně je někdy skutečně více. Možná, že neúspěch filmu v kinech donutí Ryana Reynoldse přehodnotit výběr rolí a zamyslet se nad tím, zda nechce ukázat i jinou, méně typickou polohu své herecké osobnosti, což by mu prospělo. A co se týče případné třetí části, závěr filmu naznačuje směr, který by pravděpodobně diváky odradil ještě více.

Zkrátka, Zabijákova žena & bodyguard je typická letní jednohubka, která se snaží být drsnější, vtipnější a akčnější než předchůdce, ale ve výsledku se utápí ve své vlastní překombinovanosti. Pro ty, kdo milovali jedničku, to může být spíše zklamání, pro ostatní pak jen průměrná akční komedie, která rychle vyšumí z paměti.